Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Nahrávám video

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.

Ostravská novinka se soustředí na Klause Manna a jeho sestru Eriku. Děti nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna dávaly ve dvacátých letech minulého století své názory najevo divadlem. „Provokovali a bavilo je to. Samozřejmě se pohybovali v exkluzivnějším prostředí. Jestli bylo něco (tehdy) v Berlíně módní, tak to byl ‚koks‘. Na tom oni jeli strašně,“ popisuje divoké časy sourozenců Mannových dramatik Tomáš Vůjtek.

Jejich blízkým přítelem byl herec Gustaf Gründgens. Zatímco Klaus Mann odešel před nacismem do emigrace (mimo jiné získal po nástupu Adolfa Hitlera k moci československé občanství), jeho milenec – a také krátce Eričin manžel – Gustaf dělal kariéru.

Z inscenace Klaus Mann napsal Mefista
Zdroj: Komorní scéna Aréna/Roman Polášek

A Mann následně píše román Mefisto, v němž se nechal inspirovat skutečnými postavami kulturního života v meziválečném Německu. Kniha pojednává o ctižádostivém herci, který se zaprodal. Exceluje v roli Mefista, a aby docílil svého přání stát se největším německým umělcem, spolupracuje s nacistickým režimem.

Zakázaná kniha

V Německu román vyjít nemohl. „Byla to první kniha, která se v západním světě šířila v opisech na strojích, čili byla tím, čemu my tady říkáme samizdat,“ upozorňuje Vůjtek.

Nástup nacismu Mann zobrazoval sarkastickým způsobem. „S notnou dávkou humoru se mu daří vylíčit hrůzu, která se tehdy šířila,“ podotýká představitel Klause Manna Vlastimil Burda.

V Mannově rodné zemi se Mefisto ke čtenářům poprvé oficiálně dostal až v roce 1956, tedy dvě dekády po prvním exilovém vydání v Nizozemsku a sedm let po autorově smrti. K mání byl knižní příběh ve Východním Německu, v Západním se stal předmětem soudního sporu, kdy Spolkový soudní dvůr dal za pravdu Gründgensově dědici a vydání románu zablokoval.

Rozsudek vyvolal rozhořčení, že chrání umělce, který se podbízel nacistům, před kritikou emigranta, který proti nacistům bojoval, připomíná list Die Welt. Zmiňuje ale také, že na rozdíl od knižního hrdiny nebyl Gründgens jednoznačně bezohledným oportunistou. Sice se stal tváří kulturní politiky režimu, ale zároveň ve svém divadle poskytoval útočiště pronásledovaným hercům.

Jak dělat umění v době, která mu nepřeje?

Na základě vlastní hořké zkušenosti Mann v románu kritizoval umělecké kompromisy a přizpůsobení se autoritářským režimům. „Napsal příběh o tom, jak snadno se pravda mění v pohodlnou lež a jak tenká je hranice mezi osobní integritou a kariérním kompromisem,“ dodává režisér Ivan Krejčí. Ostravským tvůrcům nicméně nejde o historickou rekonstrukci událostí, ale o zachycení, jak podobné mechanismy fungují dnes.

Na začátku osmdesátých let vzniklo rovněž filmové zpracování Mefista oceněné Oscarem. Maďarskému režisérovi Istvánu Szabóvi mohlo být téma i osobně blízké, protože – jak přiznal později – během studií donášel tajné policii.

Z inscenace Klaus Mann napsal Mefista
Zdroj: Komorní scéna Aréna/Roman Polášek

„Ta hra je o tom, čím vším se platí za to, že děláte umění, a jak velké pochyby jsou o tom, jestli to umění vlastně má smysl a jak se s tím vypořádat ve chvíli, kdy žijete v době, která mu nepřeje,“ říká Vůjtek. Aréna tak touto premiérou pokračuje ve své dramaturgické linii, která se dlouhodobě soustředí na silná témata moderních dějin, morální dilemata jednotlivce a společenskou odpovědnost umění.

Setkání se Smrťákem

Názvem Mefisto odkazoval Klaus Mann k nejslavnější roli Gustafa Gründgense. Tato postava z Ghoetova dramatu vystupuje i ve Vůjtkově hře, kde vede hovory s blazeovaně cynickým Profesorem – ve skutečnosti Smrťákem. Hraje ho Marek Cisovský. „Říkám: ‚Já neléčím, já jenom pomáhám.‘ Takže pomáhám lidem zemřít,“ poznamenal herec.

Smrt ale dlouho nebyla nakloněna Klausi Mannovi, který se několikrát neúspěšně pokusil o sebevraždu. A jeho bývalý přítel Gustaf – předobraz Mefista – se zřejmě předávkoval prášky na spaní, když cestoval kolem světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...