Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
Kromě ceny energií vnímá 43 procent podniků jako rizikový faktor pro další ekonomický růst nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jednatel strojírenské divize firmy Streicher Jiří Lopata zmínil, že technické obory na univerzitách proto potřebují společenskou podporu, zejména od vlády. „Bez lidí s tímto vzděláním v Česku nic nevymyslíme a nevyrobíme,“ míní. O jedno procento méně pak firmy uvádějí, že se bojí nízké poptávky, přičemž toto riziko bylo loni na prvním místě, a čtyřicet procent má pocit, že je ohrožují ceny surovin.
Podle Claudie Viohlové ze skupiny E.ON se navíc situace v Evropě komplikuje s energetickou transformací, která vyžaduje ohromné investice. Je to ale jediná cesta, jak zmenšit závislost na fosilních palivech. „Musíme modernizovat své sítě a investovat do jaderné energie v Česku. To jsou bilionové investice,“ uvedla.
Téměř polovina podniků se pak v následujících pěti letech nejvíce obává, že zabezpečení dodávek surovin a energie nebude pro jejich rozvoj dostatečné. Na druhém místě se 43 procenty uvádějí jako další riziko politickou nestabilitu, inflaci, špatnou měnovou politiku a opět nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Firmy proto podle průzkumu požadují předvídatelnější regulační podmínky a rychlejší rozvoj jaderné energetiky.
Přesto stejně jako loni hodnotí firmy současnou ekonomickou situaci v Česku lépe než v předchozím roce. Tento trend je vidět zejména v obchodu. Každá druhá firma očekává lepší hospodářský vývoj, více než tři pětiny společností počítají se zlepšením vlastního podnikání a více než sedmdesát procent firem očekává, že jim letos vzroste obrat. Růst obratu očekává 45 procent podniků ve zpracovatelském průmyslu, což je nárůst o šest procentních bodů oproti minulému roku.
„Zdá se, že už neplatí, že Česko dostane zápal plic, když německá ekonomika chytne rýmu,“ řekl k výsledkům průzkumu výkonný člen představenstva komory Bernard Bauer.
Nejatraktivnější zemí pro německé investory zůstává Polsko, Česko se umístilo na druhém místě a po něm Rumunsko následované Slovenskem. Nejhůře dopadlo v tomto hodnocení Maďarsko. Kladně investoři v Česku vnímali zejména členství v EU, kvalitu telekomunikací či dostupnost lokálních dodavatelů. Za hlavní problém považují transparentnost při zadávání veřejných zakázek, boj proti korupci či efektivitu státní správy.
Mluvčí česko-německé komory: Investice zase začínají růst
Vedoucí komunikace Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf okomentoval průzkum v pořadu Ekonomika ČT24. Ocenil pozitivní vývoj vzájemných investic.
„Vidíme, že nálada je mnohem optimističtější v našem průzkumu než v loňském roce. (…) U investic se zastavil osmiletý pokles, což je dobré znamení. Vidíme pozitivní vývoj v průmyslu, co se obratu a investic týče. Naopak služby mají problémy. Tam vidíme pokles investic i ve vývoji zaměstnanosti,“ uvedl Rühmkorf, podle něhož poskytovatelé služby vyčkávají na vývoj technologií, zejména umělé inteligence (AI). Ve finančním sektoru AI podle něj bude „gamechanger“.
