Úvodem k zestátnění ČEZu má být nová dceřiná firma

Nahrávám video

Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy.

Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu ČEZu. Peníze utržené z prodeje podílu v dceřiné firmě by následně měly usnadnit výkup minoritních akcionářů ČEZu.

Stát v současnosti drží v ČEZu zhruba sedmdesát procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZu stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

„Návrh představenstva je vyústěním strategického směřování schváleného akcionáři na valné hromadě dne 28. 6. 2022 v rámci koncepce podnikatelské činnosti Skupiny ČEZ. Ta předvídá diferenciaci zaměření na výrobní a zákaznickou oblast se souvisejícím přeskupením a optimalizací vlastnické struktury aktiv Skupiny ČEZ a jejich řízení,“ uvedla firma. Zároveň ale přiznala, že představenstvo přihlédlo také k záměru státu prosadit výkup akcií minoritních akcionářů.

Do nové dceřiné firmy by měly být vyčleněny například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Server iRozhlas a Radiožurnál ve čtvrtek upozornily, že tyto divize spadají pod místopředsedu představenstva Pavla Cyraniho, který by novou firmu měl také vést.

Kolik získá firma za nabídnutý podíl?

Cena podílu, který chce investorům nabídnout, by podle rozhlasu mohla činit i 150 miliard korun, což by výrazně snížilo zadlužení ČEZu. To by následně mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritářů z celé mateřské firmy.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) plán zestátnění ČEZu vysvětloval potřebou uvolnit firmě ruce k dalším investicím. Výkup minoritních akcionářů by přitom podle něj měla kompletně financovat společnost ze svých zdrojů. Konečná cena bude závislá od aktuální hodnoty akcií na burze, Havlíček ale v minulosti připustil náklady okolo 250 miliard korun.

Akce pohledem analytiků

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jde o zásadní návrh v dlouholeté debatě o transformaci tuzemského energetického giganta. „Realita návrhu je taková, že stát si ponechá 100procentní kontrolu nad strategickou výrobou v mateřské společnosti, zatímco do dceřiné firmy odkloní čistá a stabilní aktiva,“ řekl. Prodejem podílu v dceřiné firmě podle Tylečka firma získá kapitál na financování výstavby nových jaderných bloků. „Firma tedy bude nejprve optimalizovat vlastnickou strukturu a následně proběhne zestátnění prostřednictvím nákupu vlastních akcií,“ podotkl Tyleček.

Prodej části nové firmy by podle něj mohl vytvořit tržní měřítko pro ocenění aktiv, a tím i férový základ pro případnou budoucí nabídku na odkup akcií mateřského ČEZ. „Ocenění nové firmy bude stěžejní, protože získané peníze poslouží k výkupu akcií nad 90procentní podíl a zbylí akcionáři se následně vytěsní,“ řekl Tyleček. Svolání valné hromady a zveřejnění návrhu podle něj ukazuje, že politická shoda na způsobu zestátnění je velmi blízko.

„Vypadá to, že vláda přesvědčila představenstvo ČEZu, že národní socialismus či státní podnikání je správnou cestou,“ řekl k návrhu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Cíl na plné ovládnutí ČEZu hodnotí kriticky. „Stát nikdy nebyl a nikdy nebude dobrým správcem, nadto u tak podstatných a exponovaných zdrojů, jako je výroba elektřiny a v době nárůstu populismu. Pokud stát bude chtít některým voličským skupinám ulevit, tak to bude nepochybně na úkor ziskovosti ČEZu. Ten tak nebude mít dost prostředků na dříve avizovaný cíl, a to výstavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně,“ řekl Dohnal.

Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Opozice plán na zestátnění ČEZu dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i na státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl v minulosti bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...