Počet světových multimilionářů by mohl během pěti let vzrůst na skoro čtyři tisíce

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.

Podle analýzy realitní společnosti Knight Frank je v současnosti na světě 3110 multimilionářů, tedy lidí s majetkem přesahujícím sto milionů dolarů (zhruba 2,1 miliardy korun). Tento počet by měl během příštích pěti let vzrůst o 25 procent na celkových 3915 osob.

Počet lidí s čistým jměním nejméně třicet milionů dolarů (zhruba 660 milionů korun) po celém světě podle společnosti Knight Frank vzrostl ze 162 191 v roce 2021 na současných 716 626, tedy o více než tři sta procent.

Šéf výzkumu trhu s nemovitostmi Liam Bailey pro britský deník The Guardian uvedl, že za výrazným růstem majetku miliardářů a milionářů stojí zisky z technologického sektoru, především z umělé inteligence (AI).

„Možnosti rozšiřování podnikání nikdy nebyly větší,“ dodal s tím, že „i proto je dnes snazší rychle nashromáždit velký majetek, a to zejména díky technologiím a AI“.

Podle průzkumu má nejrychleji přibývat miliardářů v Saúdské Arábii, bohaté na ropu. Jejich počet by tam měl vzrůst z 23 v roce 2026 na odhadovaných 65 v roce 2031. Více než dvojnásobně má ve stejném období vzrůst i počet multimilionářů v Polsku, z 13 na 29. Ve Švédsku se očekává růst o 81 procent, z 32 na 58.

Děje se tak v době, kdy se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli světa dále prohlubují. Loňská Zpráva o světové nerovnosti ukázala, že méně než 60 tisíc lidí, tedy 0,001 procenta světové populace, ovládá třikrát větší majetek než celá nejchudší polovina lidstva.

Stále častěji se ozývají hlasy, aby světoví lídři zvýšili daně pro superbohaté, a to kvůli obavám, že si nejbohatší členové společnosti kupují i politický vliv.

Organizace Oxfam upozornila, že loni přibylo rekordní množství multimilionářů, čímž jejich celkový počet poprvé překročil tři tisíce. Podle organizace disponují multimilionáři souhrnným majetkem ve výši 18,3 bilionu dolarů (zhruba 380 bilionů korun).

Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes je nejbohatším člověkem na světě šéf Tesly Elon Musk, jehož majetek se odhaduje na 785,5 miliardy dolarů (16,3 bilionu korun). Druhým nejbohatším člověkem je spoluzakladatel Googlu Larry Page s 272,5 miliardy dolarů (zhruba 5,6 bilionu korun), za ním je pak v žebříčku zakladatel Amazonu Jeff Bezos s bohatstvím 259 miliard dolarů (přibližně 5,4 bilionu korun).

Podle žebříčku bohatých listu The Sunday Times je nejbohatší rodinou v Británii rodina Hindujaových s majetkem 35 miliard liber (zhruba jeden bilion korun). Gopichand Hinduja, miliardář a hlava rodiny s podnikatelskými zájmy v ropném průmyslu, bankovnictví a nemovitostech, zemřel loni ve věku 85 let.

Ve Spojeném království v roce 2025 žilo podle žebříčku deníku celkem 156 multimilionářů, tedy o devět méně než o rok dříve. Jde o nejvýraznější pokles za 37 let existence seznamu. V posledním roce se zároveň objevilo více zpráv o odchodu superbohatých z Británie. Řada finančních poradců tento trend dává do souvislosti se zrušením režimu pro osoby bez daňového domicilu ve Spojeném království.

Bailey dodal, že politická nestabilita, daňové reformy a přísnější regulace vedou superbohaté k přesunu do menšího množství měst, která jim nabízejí „příležitosti a předvídatelnost“.

Rory Penn ze společnosti Knight Frank uvedl, že k růstu bohatství dochází ve stále složitějším globálním ekonomickém prostředí. „Velmi bohatí lidé jsou stále mobilnější, ale seznam trhů, kde se cítí opravdu dobře, když investují nebo zakládají své rodiny, se zúžil,“ zdůraznil.

Podle společnosti Knight Frank žije v Severní Americe necelá třetina světové populace multimilionářů. Její prognózy však naznačují, že do roku 2031 region předstihne oblast Asie a Tichomoří. Do té doby by měli miliardáři z tohoto regionu tvořit 37,5 procenta celkového počtu, zatímco v Severní Americe 27,8 procenta.

Cristina Sambadová, RTP, 23/04/2026 11:13 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...