Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.
Přípravné práce na vznik nové firmy by v případě schválení návrhu měly začít po valné hromadě, oznámil Beneš. Termín pro dokončení celého procesu vyčlenění představenstvo stanovilo do konce prvního kvartálu příštího roku.
Potřeba optimalizovat vnitřní strukturu ČEZu podle Beneše v době globální energetické krize sílí. Šéf společnosti hovořil na brífinku o snaze zvýšit efektivitu řízení, o maximalizaci hodnoty a umožnění přístupu pro investory. Do nové firmy se vyčlení asi polovina provozního zisku.
O vedení nového podniku zatím zcela rozhodnuto není. Beneš ale připustil, že nejvhodnějším kandidátem je nyní místopředseda představenstva Pavel Cyrani. „Je to ostatně jeho divize už nyní, tak kdo jiný,“ zmínil.
Stát v současnosti drží v ČEZu zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. „Pro minoritní akcionáře je rozdělení ČEZu ještě před zestátněním spíše dobrá zpráva. Během procesu rozdělení a případného prodeje části nové společnosti novým akcionářům se dozvíme i hodnotu celé skupiny. Minoritní akcionáři tak mohou získat jistotu ze strany státu, který by určil výkupní cenu, ale i ze strany trhu, který ocení ČEZ po svém,“ podotkl zástupce šéfredaktora listu E15 Jan Novotný.
Představenstvo ČEZu návrh na vyčlenění schválilo ve čtvrtek. Nová společnost by měla zahrnovat například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, dále podniky z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services.
Šance pro investory
Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. Prodej podílu by podle analytiků měl napovědět o nákladech na později plánované vykoupení minoritních akcionářů firmy, ČEZ by zároveň měl získat peníze pro další kroky.
Možnosti prodeje až 49procentního podílu v novém podniku začne vedení řešit až po vzniku firmy. Pro ČT Beneš řekl, že 150 miliard za prodej podílu v této dceřiné firmě považuje za relevantní odhad. Věřím, že to číslo bude i vyšší, dodal. Preferovaný způsob prodeje ale vedení ČEZu podle něj v tuto chvíli nemá. „Chceme maximalizovat hodnotu podílu, všemi variantami se budeme zabývat souběžně,“ podotkl. Ve hře je tak například veřejná nabídka akcií na burze, přímý prodej nebo i směna akcií se stávajícími minoritními akcionáři.
Na vybraném způsobu prodeje bude závislý i termín dokončení vstupu nových investorů. Firma zatím nespecifikovala, na co peníze utržené z prodeje podílu v nové „dceři“ použije.
Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.
Zestátnění podniku je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZu stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) je změna nezbytná k tomu, aby bylo Česko energeticky soběstačné.
Vyčlenění dceřiné firmy může podle manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera přilákat infrastrukturní, penzijní fondy, tedy velké hráče. „Kdyby se zvolila možnost, že část podílu půjde na burzu, tak by tu zůstala veřejná obchodovatelnost ČEZu, což by trochu pomohlo pražské burze,“ míní Pfeiler.
Místopředseda hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09) si myslí, že rozdělení ČEZu by dávalo smysl i v případě, že by se o zestátnění neuvažovalo. „Otázka je, jak se to bude dál vyvíjet, jak se k tomu postaví akcionáři. Pro zlepšení řízení uvnitř organizace ČEZu to rozdělení ale smysl dává,“ poznamenal Kučera.
Opozice ale jinak zestátnění považuje za ohrožení investic i minoritních akcionářů, žádá proto vládu o představení jasného plánu.
