Bednář hájí vrácení důchodové hranice na 65 let. Budeme evropskou výjimkou, míní Pivoňka Vaňková

Nahrávám video

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali plánované změny v důchodovém systému. Člen senátního výboru pro sociální politiku Martin Bednář (ANO) obhajoval vládní změny zaměřené spíše na stávající důchodce než na ty budoucí a zdůraznil předvídatelnost důchodového systému. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) je důležité důchodový systém stabilizovat a připravit ho právě pro budoucí generace. Diskuzi moderovala Nina Ortová.

Zástupce vládní koalice Bednář na úvod pořadu shrnul, že ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje navýšit penze nad osmdesát let věku o pět set korun každých pět let a nad sto let o tisíc korun. Dále uvedl, že se resort plánuje navrátit k valorizaci důchodů o inflaci a o polovinu růstu průměrných mezd místo nynější třetiny.

Na dotaz moderátorky Ortové, proč jsou plánované změny zaměřené především na stávající důchodce, a ne na důchodový systém jako celek, Bednář sdělil, že nejdůležitější prvek důchodové reformy je její předvídatelnost. „Důchody by se neměly měnit pro lidi, které čeká penze v horizontu pěti nebo deseti let. Pojďme to nově nastavit až pro nadcházející generaci, aby se předešlo náhlým změnám těsně před odchodem do důchodů,“ dodal.

Pivoňka Vaňková obhajovala kroky minulé vlády Petra Fialy (ODS) a zopakovala, že důchodový systém bylo i dle řady expertů potřeba nastavit na udržitelnost. „V roce 2050 budou přicházet stovky tisíc lidí z populačně silných ročníků do systému a jim musíme nabídnout udržitelné a stabilní důchody. Proto je potřeba penze reformovat už pro současné mladé ročníky,“ uvedla.

Na téma zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let Bednář poznamenal, že by se nad tuto hranici věk zvyšovat neměl a že si například zaměstnavatelé mají rozhodnout, zda seniory nad 65 let dále zaměstnají, či nikoliv. K financování penzí Bednář uvedl, že věří, že vláda nalezne finanční zdroje ve státním rozpočtu. Také prohlásil, že kabinet plánuje podpořit porodnost, jejíž zvýšení pomůže s financováním důchodů.

„Než by se nové generace dětí dostaly na pracovní trh, tak to nezachrání ta exponovaná léta. Proto minulá vláda zavedla postupné navyšování věku odchodu do důchodu o jeden měsíc každý rok od roku 2030. Vrácení stropu na 65 let, jak plánuje vláda Andreje Babiše (ANO), učiní Česko výjimkou v celé Evropě,“ podotýká Pivoňka Vaňková.

Podle ekonoma je zvyšování věku pro odchod do důchodu nezbytné

Ekonom Vladimír Bezděk v pořadu zopakoval, že demografický vývoj není příznivý, a proto se obává, že důchodová opatření současné vlády jen prohloubí deficit státního rozpočtu. „Plánovaná opatření jsou deficitní a v materiálech vlády není řešeno jejich krytí příjmy. Rostoucí doba dožití a klesající porodnost vyvine velký tlak na důchodový systém a další části státního rozpočtu,“ míní.

Podle ekonoma je zvyšování věku pro odchod do důchodu nezbytné. „Stát by měl motivovat lidi, ať si ještě odchod do důchodu o rok nebo o dva odloží a výměnou za to jim zajistit vyšší důchod. Je absurdní naopak lidi vyzývat, aby se už v důchodu ještě vraceli do práce a za to dostali dvojité finanční úlevy v podobě platby nižšího sociálního pojištění a zvyšování důchodů za každý odpracovaný rok. To je mimořádně drahé,“ řekl Bezděk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...