Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Nahrávám video

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.

Seznam Zprávy napsaly minulý týden o plánu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle něhož by se výdaje na dálnice, železnice, elektrárny, přehrady nebo část investic do obrany už neměly počítat do deficitu státního rozpočtu. Rozšířily by se tak takzvané únikové doložky. „Je to významné rozvolnění, které umožní vládě sestavit rozpočet, který nebude v mezích stávajících pravidel, ale bude pořád legální z hlediska národního práva,“ vyjádřil se Hampl.

On sám se staví proti výraznému rozvolnění fiskálních pravidel, bylo by to podle něj zbytečné. „Myslím, že jsme ta pravidla měli nastavena přiměřeně naší historii, fiskální tradici a tomu, že jsme naštěstí země, která není předlužená,“ uvádí na jejich obranu.

Zmíněný plán by podle někdejšího centrálního bankéře vedl k situaci, kdy se národní rozpočtová pravidla stanou méně přísná než evropská. A investoři podle Hampla sledují tyto kroky. Na Takáčův dotaz, kdy by jim něco takového mohlo začít u Česka vadit, podotkl, že „role nás (Národní rozpočtové rady) je dělat preventivně všechno pro to, aby k tomu nikdy nedošlo, že by trhy řekly: ‚My už nejsme ochotni váš dluh obsluhovat‘“.

„Jestli někdo argumentuje zeměmi jako Belgie, Francie, Itálie, Španělsko a říká, že ony mají dluh mnohem větší, pojďme tou cestou, tak já říkám, že úplný opak je pravdou. To jsou ty nejhrůznější odstrašující příklady, kam se nikdy nechcete dostat,“ podotkl.

Francie a Belgie však nejsou jediné země, ze kterých by si Česko podle Hampla nemělo brát příklad, zmiňuje také východního souseda. „Slovensko má po třech konsolidačních balíčcích snížený rating a bude mít velký problém to (státní dluh) obsluhovat za této velikosti dluhové služby,“ upozorňuje Hampl.

Upozornil také, že tuzemská vláda by měla podle stávajících fiskálních pravidel sestavit rozpočet na rok 2027 se schodkem nižším než 200 miliard korun. Ministerstvo financí podle něj jen zjišťuje, jak těžké bude sestavit rozpočet na příští rok bez konsolidace financí.

Hampl dal najevo určité pochopení, ale ne však souhlas, s vládní snahou si trochu rozpočtově uvolnit ruce. „Já rozumím tomu, že je tady velký hlad všech, abychom měli dokončenou páteřní infrastrukturu,“ zmínil ekonom, podle něhož to je ale také otázka ceny a času. Zároveň ale vládu varoval před snahou příliš tlačit na stavební sektor. „Máte jen jeden sektor, který je schopen to postavit. Když bude vláda hodně tlačit na pilu, tak bude ubírat betonu a kamene na výstavbu třeba rezidenčního bydlení,“ míní Hampl.

Hampl: Soběstačnost je iluze, poznaly to i USA

Co se týče cenové regulace pohonných hmot, rozpočtový náklad je podle Hampla zatím „marginální“. Stávající situace by podle jeho odhadu musela trvat několik měsíců, aby se negativně projevila na hospodaření státu. Přesto se však dívá na zavedené stropy s nevolí. „Já bych vždy čtyřikrát váhal, kdy přijít s cenovou regulací,“ neskrývá svou skepsi k tomuto netržnímu opatření.

Myslím, že naše národní pravidla na velké krize myslí, a to celkem dobře. A máme speciální výjimky, které můžete použít, pokud se ekonomice daří opravdu zle.
Mojmír Hampl
šéf Národní rozpočtové rady
27. 4. 2026, ČT24

„V celé Evropě se tváříme, že budujeme odolnost, ale víceméně v jakémkoli náznaku krize hned (…) zaléváme ekonomiku penězi,“ komentuje Hampl snahy evropských zemí zmírnit dopad uzavření Hormuzského průlivu na životy Evropanů. Předseda rozpočtové rady se vymezuje proti tomu, aby vlády „naučily“ obyvatelstvo, že se dá s cenami snadno manipulovat. „Opravdu si nemyslím, že teď jsme ve stavu, kdy jsme vyčerpali všechny ostatní možnosti,“ doplnil Hampl.

Cena je podle Hampla vždy nejsilnější signál, který se vysílá spotřebitelům v ekonomice. Podotýká, že hrát si s ní bývá potenciálně riskantní, zejména když má vláda potřebu stanovit cenu na úrovni, která se jí politicky líbí, ale není v souladu s ekonomickou realitou. V takové situaci však Česko podle Hampla není.

Předsedovi Národní rozpočtové rady se však nelíbí, že se stejně jako během covidu objevují nápady na soběstačnost české ekonomiky. Jako příklad uvádí Spojené státy, které mají dostatek surovin na pokrytí vlastní spotřeby. I tak ale tamní spotřebitelé a firmy čelí zvýšeným cenám komodit a výrobků, protože se jejich ceny určují globálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...