Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.

„S naším synem jsme se rozhodli žádost o předčasný nástup podat, protože mu bylo šest hned v říjnu. Chtěl jít do školy s kamarády ze školky a oproti nim nám nepřišel nijak pozadu. Nakonec se to povedlo, teď je ve druhé třídě a myslím, že jsme udělali dobře,“ vysvětluje tatínek sedmiletého Ríši ze Sokolovska.

Ze Statistického informačního systému MŠMT vyplývá, že počet předčasných nástupů v posledních letech roste. Zatímco ve školním roce 2021/22 nastoupilo do první třídy před šestými narozeninami 563 dětí, letos jich bylo 930. Podíl mezi prvňáky tak vzrostl z 0,52 procenta na 0,78 procenta. Nejvyšší podíl ministerstvo evidovalo naposledy ve školním roce 2010/11, kdy předčasně nastoupilo k povinné docházce jedno procento dětí.

Rodiče nechtějí, aby dítě „ztrácelo čas“

Nárůst předčasných nástupů potvrzují i pedagogicko-psychologické poradny, které posuzují školní zralost dětí. „Je to současný navyšující se trend, kdy někteří rodiče mají dojem, že jsou jejich děti nadané a velmi šikovné. A protože jsou většinou narozené na podzim, tak nechtějí kvůli pár dnům, týdnům nebo měsícům zbytečně ztrácet čas celým školním rokem v MŠ, když mohou využít možnost předčasného zaškolení,“ říká ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava Marie Schindlerová.

Vyšší zájem o vyšetření kvůli předčasnému nástupu pozoruje také ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Prahy 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. „Jedná se asi tak o patnáct procent ze všech žádostí o vyšetření školní zralosti,“ upřesňuje. Rodiče podle ní kromě přesvědčení o dostatečné vyspělosti dítěte uvádějí i praktické nebo osobní důvody. „Mnohdy důvodem může být kvalitní paní učitelka, kterou rodiče pro své dítě chtějí, logistické důvody, vzdělávání v komunitních školách a podobně,“ popisuje Jarolímková.

V brněnské poradně se s rostoucím zájmem začali setkávat až letos. „Z našeho pohledu může souviset i s tím, že se rodiče obávají větší heterogenity v prvních třídách v příštích letech v souvislosti se změnou při možnosti udělení odkladu školní docházky,“ říká její ředitel Libor Mikulášek.

Odkladová novela školského zákona začala platit loni v září a postupně zpřísňuje podmínky pro udělení odkladu. Nově má být možné získat odklad hlavně ze zdravotních důvodů. Část rodičů se proto může obávat, že v prvních třídách budou větší rozdíly v připravenosti nebo tempu dětí.

Samotné čtení nebo počítání nestačí

Podle mluvčí ČŠI je důležité hodnotit dítě komplexně, ne pouze podle dílčích schopností, ve kterých vyniká. „Pokud dítě není na školní docházku dostatečně připraveno, mohou se v průběhu vzdělávání objevovat obtíže nejen ve vzdělávací oblasti, ale i v oblasti sociální adaptace, což následně zvyšuje nároky na práci školy i učitelů,“ říká Brzybohatá.

Potenciál dítěte se podle Marie Schindlerové posuzuje při psychologickém a speciálně pedagogickém vyšetření. „Zjišťujeme jeho schopnosti, pracovní, sociální a emoční vyspělost, dále posuzujeme oblasti percepční (sluchová, zraková), předmatematické a předčtenářské dovednosti, prostorovou a pravolevou orientaci, řeč, grafomotoriku, socio-emoční zralost, pracovně-volní zralost,“ vysvětluje.

Podle ní ale vyšetření automaticky neznamená kladné doporučení, to potvrzuje i ředitelka Jarolímková. „Předčasné nástupy dětí do škol doporučujeme opravdu minimálně, většinou dětem narozeným hned počátkem září, kdy jim bude šest. Z našich statistik vyplývá, že za poslední tři roky jich bylo asi dvanáct,“ dodává.

Bez doporučení to nejde

Předčasný nástup do první třídy umožňuje školský zákon dětem, které dosáhnou šesti let mezi zářím a koncem června následujícího roku a jsou podle odborníků dostatečně tělesně a duševně vyspělé. Součástí žádosti musí být doporučení školského poradenského zařízení.

U dětí narozených od ledna do června je podle zákona nutné také vyjádření odborného lékaře. „O zařazení dětí předčasně do škol však rozhodují primárně ředitelé škol, podle toho, zda mají či nemají místo v prvních třídách,“ poznamenává Jarolímková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...