Sucho a teplé počasí podporují rychlejší zrání a uvolňování pylu z dřevin i trav a zhoršují příznaky u alergiků. Ještě horší je situace ve větrných dnech, kdy se pylová zrna vzduchem rychle šíří. Podle alergologů by proto lidé v takovýchto dnech měli venku trávit jen nezbytně nutnou dobu. Nějakým druhem alergie trpí asi třetina populace, ta na pyly patří mezi nejčastější.
Počasí podle meteorologů ovlivňuje množství pylu v ovzduší, rozhodující jsou především teplota vzduchu, atmosférické srážky, vítr a sluneční záření. Sucho a teplé počasí situaci zhoršují.
„Obecně by se měli alergici snažit rozumně vyhýbat místům, kde je velká koncentrace pylu. Když jsem alergický na pyl lísky, nesednu si na lavičku pod lískou, když vidím jehnědy, ze kterých se uvolňuje pyl,“ podotkl vedoucí lékař Ústavu klinické imunologie a alergologie FNUSA Sáva Pešák.
Lékaři radí omezit pobyt venku i fyzickou zátěž
Ve dnech s vysokou koncentrací pylu alergologové doporučují omezit pobyt venku a fyzickou aktivitu. „Venku pobývejte nejlépe brzy ráno nebo později večer, kdy je vzduch vlhčí a pyly nejsou tak rozptýlené. Ideální jsou procházky po dešti, slunečné a větrné počasí je pro pylové alergiky nejméně příznivé,“ uvedla alergoložka Radka Šedivá. Po příchodu zvenku domů je dobré se převléknout, omýt si obličej, vypláchnout nos a vyčesat vlasy.
V domácnosti alergika by se mělo dbát na častější úklid, doporučené je také čištění vzduchu nebo pořízení pylových sítí do oken. Lidé mohou odstranit i záclony či další textilie, na kterých pyl ulpívá.
V autě by alergici měli pravidelně měnit pylové filtry a nejezdit s otevřenými okny. Doporučuje se také vyplachovat nos fyziologickým roztokem. Osoby alergické na pyl trav by neměly kouřit, měly by se vyvarovat sekání a sušení trávy a používat sluneční brýle.
- Omezte pobyt venku – nejvyšší koncentrace pylu bývá odpoledne a večer. Lepší je chodit ven po dešti nebo brzy ráno.
- Chraňte si oči a dýchací cesty – noste sluneční brýle, při vysoké koncentraci případně i respirátor.
- Větrejte chytře – spíše večer nebo v noci, kdy je koncentrace pylu nižší.
- Dodržujte hygienu – po návratu z venku se osprchujte a umyjte si vlasy, převlékněte se.
- Používejte antihistaminika – kapky, spreje, tablety (po konzultaci s lékařem).
- Sledujte pylové zpravodajství.
ČHMÚ, Pyly.cz
Senná rýma patří k nejčastějším projevům
Jedním z hlavních projevů pylové alergie je senná rýma. Projevuje se svěděním a pálením nosu, což vede k častému kýchání a neustálé potřebě smrkat. Alergici se mohou potýkat také se svěděním očí, v krku, uších či ústech. Dalším problémem může být dušnost, sípání nebo dráždivý kašel.
V případě potíží by měli mít alergici k dispozici antihistaminika nebo jiné léky, které jim pomáhají obtíže zmírnit. „Podle charakteru obtíží jde o antihistaminika, kromoglykáty, kortikoidy, případně specifickou alergenovou imunoterapii, se kterou je potřeba začít již v určitém intervalu před pylovou sezonou,“ vysvětlil Pešák.
Nejčastější chybou podle něj je opomenutí užití pravidelné či úlevové medikace, nebo dokonce opomenutí si tuto medikaci včas vyzvednout.
Deštivé počasí alergikům uleví
Pylovým alergikům podle lékaře obecně uleví deštivé počasí, bezvětří nebo pobyt v místech, kde je koncentrace alergenů minimální. Pomoci může i respirátor. „Když byla pandemie covidu-19, kdy bylo nošení respirátoru povinné i v exteriéru, bylo pylových problémů výrazně méně,“ poznamenal Pešák.
Pro aktuální předpověď míry ohrožení výskytem pylu v ovzduší slouží takzvaný pylový semafor. Ten se vydává pro rostlinné druhy, které jsou součástí fenologické sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V současné době podle odborníků stále kvetou borovice, bříza, buk, cypřiš, černý bez, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jírovec, kaštanovník, lípa, olivovník, ořešák, platan a vrba. Z kvetoucích bylin zahajují pylovou sezonu jetel, jitrocel, kopřivovité rostliny, pampeliška, řepka, šťovík a vojtěška. Podle informací na webu Pylové služby by kolem 10. května měly začít kvést také některé druhy trav, například bojínek, drnavec, lipnice, psárka, srha a žito.
Počty alergiků podle lékařů rostou. Nějakou formou alergie trpí až třetina populace a léčí se asi 2,5 milionu lidí. Celkové roční výdaje veřejného zdravotního pojištění na léčbu astmatu a různých druhů alergií se podle pojišťoven v Česku pohybují kolem čtyř miliard korun a jsou dlouhodobě stabilní.
