Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
Opozice schvalování rozpočtové novely dva jednací dny blokovala. I proto předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá v pátek navrhla, aby sněmovna mohla o návrhu hlasovat i po čtrnácté hodině s tím, že hlasování by následně proběhlo v šestnáct hodin. Sněmovna už podle ní projednávání předlohy věnovala dostatek času.
S tím ale nesouhlasil předseda opozičního klubu ODS Marek Benda. Podle něj je tento postup v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu. Benda také za opozici vetoval návrh Malé. Ta proto navrhla, aby byl pevný čas hlasování stanoven na 12:30, což sněmovna hlasy koalice schválila. Benda ovšem varoval před tím, že pokud koalice páteční jednání zkrátí do 12:30, pak se opozice z nejrůznějších důvodů obrátí na Ústavní soud. Nevylučoval to, že zákon může narazit i na nesouhlas Senátu.
Současné opoziční strany v minulém volebním období několikrát ukončily obstrukce ANO a SPD tím, že zařadily pevné hlasování. Předseda STAN Vít Rakušan minulý týden argumentoval tím, že opozice tehdy měla dost času na svou argumentaci, než koalice prosadila svou většinu.
Pro zákon hlasovalo 91 poslanců vládní koalice. Proti se vyslovilo 68 opozičních zákonodárců. V rozpravě zůstalo ještě 37 poslanců, kteří se ke slovu nedostali. Jednání sněmovny schválením zákona v pátek skončilo.
Opozice se obává, že změny rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to ale opakovaně odmítla. „Tento zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o jednu jedinou korunu,“ prohlásila v reakci na kritiku opozice. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Uvedla také, že podle pravidel, která po sobě zanechala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), by nebyl státní rozpočet sestavitelný v rámci zákona. Zákon označila za rozumný a nemá podle ní alternativu.
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka označil předlohu za zákon o větším zadlužování státu. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib nazval projednávanou předlohu zákonem o krachu Česka. Od ministryně financí se Jurečka chtěl dozvědět například to, jaké bude celkové zadlužení Česka na konci nynějšího volebního období a o kolik je nynější vláda zvýší. Podle Jurečky se začíná roztáčet dluhová spirála.
Předloha přináší řadu novinek
Zřejmě nejvýraznější změnou, kterou zákon v předložené podobě přináší, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Nově má také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje. Představitelé Pirátů proto tvrdí, že vláda úrokové výdaje vyřazuje z takzvané dluhové brzdy.
Předloha rovněž už v navrženém znění umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Vláda by mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména v návaznosti na aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Opoziční řečníci ale upozorňovali na to, že jen letos by takhle mohla vláda zvýšit výdaje až o 240 miliard korun.
Nově na návrh ministryně prodloužila sněmovna také takzvanou únikovou doložku, která se týká výdajů na obranu. Dolní komora ji schválila již loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Jeho návrh stanovil, že rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Další návrh ministryně umožňuje nově obdobně navyšovat i výdaje na strategické stavby podle liniového zákona, a to rovněž do roku 2036.
Další návrhy Schillerové se týkají sestavování novely státního rozpočtu. Umožňují také měnit návrhy takzvaných parlamentních kapitol, tedy šestice institucí, kterým návrh základních údajů schvaluje sněmovní rozpočtový výbor. Jde o sněmovnu, Senát, Hrad, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, ombudsmana a Úřad Národní rozpočtové rady. V případě, že v návrzích rozpočtu těchto kapitol nebo v novele státního rozpočtu nastanou změny, bude je moci ministerstvo financí při přípravě novely rozpočtu změnit po dohodě se správcem kapitoly.
Dolní komora schválila i pozměňovací návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), k němuž se ve sněmovně přihlásil poslanec ANO Marek Novák. Na základě návrhu by stát do budoucna mohl financovat výstavbu nových jaderných zdrojů pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené Státní pokladně. Takto poskytnuté peníze se nebudou započítávat do výše zadlužení státu podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Peníze bude půjčovat ministerstvo průmyslu po schválení vlády, která bude moci stanovit bližší podmínky. Na jejich poskytnutí ale nebude právní nárok. Peníze bude možné využít nejen na samotnou výstavbu, ale třeba i na náklady související s uvedením zařízení do provozu, třeba na nákup paliva.
Opozice se obrátí na Ústavní soud
Například poslanec ODS Karel Haas hovořil v souvislosti s novelou o největším rozkolísání ústavního systému od roku 1993. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) mluvil o zásahu do ústavní dělby moci. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob sdělil, že pozměňovací návrhy jsou protiústavní a to bude součástí připravovaného podání k Ústavnímu soudu.
„Jestli si opravdu myslíte, že se s tímhle nesejdeme u Ústavního soudu, tak se hrozně mýlíte,“ řekl po hlasování Benda. Schillerová oponovala, že zákon nezmění rozpočtové plány vlády, schodky budou podle ní pod tři procenta HDP s postupným poklesem. „Vyřešíme monstrózní selhání minulé vlády v evropské a české rozpočtové politice,“ uvedla. Podle šéfa frakce SPD Radima Fialy minulá vláda postupovala tak, že skoro není možné sestavit rozpočet.
Opoziční strany po jednání dolní komory uspořádaly společný brífink, na němž oznámily, že počítají s tím, že novelu u Ústavního soudu kvůli obsahu i proceduře schvalování napadnou. Rakušan podotkl, že novela otevírá stavidla pro ohromné zadlužování země. Dalo se podle něj čekat, že třetí vláda Andreje Babiše (ANO) bude Česko zadlužovat stejně jako předchozí dvě, kabinet však bezprecedentně změnil herní pole. „Oni k tomu ještě řekli, že část toho, co si budou půjčovat, vlastně v deficitu ani nebude vidět. Je jim úplně jedno, jak se tady bude žít dalším generacím,“ míní.
Podle Hřiba dělá kabinet ze zákonných pravidel rozpočtové odpovědnosti zákon o bankrotu. Piráti se podle něj nedozvěděli odpovědi na základní otázky. „Místo toho jsme dostali nějaké marketingové fráze a taky osobní útoky. A takhle to opravdu fungovat u takto závažného tématu nemůže,“ řekl.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) si myslí, že si kabinet rozvázal ruce k růstu výdajů o stovky miliard korun už v následujícím roce. „Je absurdní si myslet, že pokud si schválíte únikovou doložku a nebudete některé výdaje, které v realitě vynaložíte, započítávat oficiálně do deficitu, že zmizí. Nezmizí, vláda si na ně bude muset půjčovat na finančním trhu, platit za ně úroky,“ zdůraznil. Varoval před inflací a růstem úrokových sazeb.
Jakob řekl, že vláda si uzurpuje právo sestavovat rozpočty nezávislým institucím, jako jsou prezidentská kancelář, sněmovna, Senát či Ústavní soud. „To už dochází na porušování vyvážené dělby moci. Obdobně i tím, že by mohla exekutiva rozhodovat až o deseti procentech rozpočtu bez souhlasu sněmovny, která má ústavou, jednacím řádem, zákony dáno, že má schvalovat státní rozpočet,“ dodal.
První místopředseda lidovců Benjamin Činčila dodal, že pevným zařazením času hlasování kabinet zabránil opozici vyjádřit se k jednomu z nejdůležitějších zákonů tohoto volebního období. Podle Jakoba měla opozice na plénu ve třetím čtení jen zhruba čtyři hodiny čistého času.
Schillerová je ale přesvědčená, že novela u soudu obstojí. Argumenty opozice se podle ní dost mění, ke všem se ale soud v judikatuře jasně vyjádřil. Odmítla, že by opozice měla málo času na rozpravu, i to, že by její návrhy byly přílepkem. Připomněla, že napřed musí zákon projít horní komorou a musí ho podepsat prezident. „V Senátu budu poctivě obhajovat všechny argumenty, ale vzhledem k tomu, jak zatím rozhoduje Senát, kdy vlastně všechno zamítá, jsem skeptická,“ poznamenala.
Předporodní rodičovská bude zřejmě patnáct tisíc korun měsíčně
Ještě před novelou rozpočtových zákonů schválili poslanci dvě sociální novely. Jedna z předloh stanovuje, že výši předporodního rodičovského příspěvku si nastávající matka zřejmě nebude moci zvolit, bude totiž v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Novelu skupiny poslanců ANO v čele s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou schválila hlasy koalice i opozice s výjimkou STAN a TOP 09. Předloha předpokládá také odklad a následný postupný náběh digitalizace dávek státní sociální podpory, která má podle platného zákona nastat od letošního července. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.
Rodičovskou bude moci stát poskytovat dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu od ledna příštího roku. Těhotná žena by si podle platného zákona v žádosti zvolila výši rodičovské, nesměla by přesáhnout patnáct tisíc korun za měsíc. Novela stanovuje patnáct tisíc korun jako pevnou měsíční částku, což má zajistit předvídatelný a dostatečný příjem pro těhotnou ženu. Předloha výslovně stanoví, že o běžnou rodičovskou bude muset rodič podat novou žádost.
Skupina opozičních poslankyň kolem Zdeňky Blišťanové (TOP 09) neprosadila úpravu situace, kdy nastávající matka neporodí v kalendářním měsíci plánovaného porodu, ale až v měsíci následujícím. Návrh by také zrušil potřebu nové žádosti. Opoziční Piráti v čele s Olgou Richterovou znovu neprosadili růst rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 420 tisíc korun s valorizací podle vzoru důchodů. Sněmovna zamítla i další pirátský návrh, který by navázal rodičovskou na minimální mzdu.
U nově zaváděné podpory studentů s malými dětmi novela uzákoní povinnost vrácení případného přeplatku, jako je tomu u rodičovského příspěvku. Novou dávku v měsíční částce třetiny minimální mzdy, takzvané hlídačkovné, budou moci studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi dostávat od letošního září.
Digitalizace dávek státní sociální podpory vyžaduje podle důvodové zprávy rozsáhlé zásahy zejména do současných informačních systémů sloužících k jejich vyřizování. Spuštění od letošního července by pravděpodobně nebylo proveditelné, stojí ve zdůvodnění.
Předporodní rodičovská by se měla zavést podle novely od ledna jako digitalizovaná dávka. Od července příštího roku předloha předpokládá elektronizaci rodičovského příspěvku a podpory studujícího rodiče a od září nově zaváděného příspěvku na studium pro vysokoškoláky z chudších rodin. Jednorázové dávky porodné a pohřebné se podle novely digitalizovat nebudou, nebylo by to podle zdůvodnění účelné.
Poslanci schválili trvalý příspěvek pro lidi s podporou dýchání
Druhá sociální předloha, kterou v pátek schválila dolní komora, stanoví, že lidé s domácí plicní ventilací nebo kyslíkovou terapií budou dostávat zvýšený příspěvek na mobilitu zřejmě už nastálo. Navíc vzroste o stokorunu na tři tisíce korun měsíčně. I tuto předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Běžný příspěvek na mobilitu představuje 900 korun. Dotaci 2900 korun pro lidi s podporou dýchání zavedli zákonodárci od prosince 2022 na omezenou dobu kvůli růstu cen elektřiny po pandemii covidu a plnohodnotné ruské vojenské invazi na Ukrajinu. V současnosti je příspěvek uzákoněn do konce letošního roku.
Někdejší ministr práce a sociálních věcí Jurečka neprosadil několik variant růstu nejvyšších příspěvků na péči až o sto procent, tedy až na 54 tisíc korun měsíčně. Rozpočtové dopady by činily podle odhadu autora až zhruba deset miliard korun ročně. Ve sněmovně neuspěla ani další Jurečkova úprava, která by zvýšila všechny příspěvky na péči o inflaci od jejich posledního růstu s ročním rozpočtovým dopadem asi 1,9 miliardy korun.
Předloha zástupců ANO zejména odkládá z letošního července na červen 2028 převod vyřizování a vyplácení příspěvků na péči, dávek pro lidí se zdravotním postižením i jejich průkazů ZTP/ZTP/P z úřadu práce na sociální správu. Přesun přijatý v minulém volebním období měl vést podle tehdejší vlády k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení kontroly využívání příspěvku na péči. Ministerstvo práce a sociálních věcí poukazovalo na to, že je agenda dávek pro lidi s handicapy a omezeními nyní roztříštěná.
Předkladatelé zdůvodňují odklad nynějšími změnami v dávkových systémech, které je nutné přenést do informačních systémů. „Bez posunu účinnosti by hrozilo riziko nefunkčnosti informačních systémů, prodloužení řízení a ohrožení výplat dávek pro osoby se zdravotním postižením,“ napsali. V červnu 2028 navíc začnou podle předkladatelů platit evropské průkazy lidí se zdravotním postižením.
Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkům se podle předlohy rozšíří pravomoci při vypracovávání posudků. Bez schválení lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu je budou moci podepisovat nejen pro účely příspěvku na péči, ale také příspěvku na zvláštní pomůcku a průkazů lidí se zdravotním postižením.
