Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.

O přerozdělení téměř osmi miliard z VZP horní komora rozhodla přes výhrady části svých členů, kteří úpravu označovali za nesystémovou. Novelu o zdravotním pojištění nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Převod je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) reakcí na rozkolísání systému v posledních čtyřech letech zejména kvůli schodkovým úhradovým vyhláškám, kdy výdaje oborových pojišťoven převyšovaly jejich příjmy. Na takové mimořádné situace neumí nynější přerozdělovací mechanismus podle ministra reagovat.

Částka, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se podle zdůvodnění odvíjí od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny. Za běžence před ruskou válkou na Ukrajině platí pojistné stát. U VZP má pojištění podle důvodové zprávy devět z deseti těchto Ukrajinců, přičemž čerpají významně méně péče než jiní lidé. VZP do konce loňského října vydělala ve skupině ukrajinských pojištěnců zhruba 10,5 miliardy korun a šestice oborových pojišťoven dohromady asi 2,6 miliardy korun.

Rozdělovat se bude podle novely rozdíl mezi zisky VZP a zaměstnaneckých pojišťoven. „Bez takového opatření je ohrožena již v krátkodobém horizontu splatnost poskytnutých hrazených zdravotních služeb vůči poskytovatelům,“ uvedl Vojtěch.

Potřebné zásadnější reformy systému veřejného zdravotního pojištění ke zvýšení jeho odolnosti a efektivity podle něj není možné činit v situaci, kdy hrozí ukončení činnosti několika zaměstnaneckých pojišťoven částečně i z důvodů, které nebyly schopny ovlivnit.

Za nesystémové řešení označila novelu například lidovecká senátorka Ivana Váňová, podle níž by na vyčerpání finančních rezerv menších pojišťoven neměli doplácet klienti VZP. Ministr ji ujišťoval, že péči o ně přerozdělení neohrozí.

„Nejdříve musíme stabilizovat, abychom mohli reformovat,“ uvedl Vojtěch k volání senátorů po reformě systému zdravotního pojištění. Tomáš Třetina (TOP 09) doporučoval snížit počet zdravotních pojišťoven z celkových sedmi na pět až tři. Vojtěch to nevyloučil, zároveň ale podotkl, že nelze slučovat pojišťovny v hospodářských problémech. Zároveň uvedl, že je lepší mít více pojišťoven než jednu monopolní jako ve Velké Británii.

Snížení odvodů živnostníků Senát odmítl

Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, Senát ve středu odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu. Novelu nyní dostane k novému projednání sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.

Zamítnutí, které Senát schválil nejtěsnější většinou, prosadili Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 a Ondřej Lochman (STAN). Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová neúspěšně navrhovala schválení předlohy s tím, že snížení povinných nákladů pro osoby samostatně výdělečně činné zabrání odlivu drobných živnostníků.

Návrh na právo platit hotovostí a právo na život off-line neprošel

Senátorský návrh na ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti a na život off-line byl i na třetí pokus horní komorou odmítnut. Návrh měl navíc zachovat korunu jako českou měnu.

Horní parlamentní komora zřejmě kvůli novým předpisům EU zpřesní další novelu, podle níž budou výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků povinni hlásit výpadky dodávek těchto výrobků. Ministr zdravotnictví Vojtěch souhlasil s úpravami předlohy, které doporučil senátní zdravotnický výbor.

Zavedení doplňovacích komunálních voleb, v nichž by se obsazovala jen uprázdněná křesla v zastupitelstvech malých obcí, Senát ve středu podle očekávání znovu schválil. Novinku, která má zabránit účelovým rozpadům zastupitelstev, horní parlamentní komora iniciovala. Nyní novelu dostane k podpisu prezident.

Novela má zrakově postiženým usnadnit volby

Kandidáty na senátory i prezidenta budou možná lidé nadále vybírat ze samostatných hlasovacích lístků. Adepti nebudou uvedeni na společném hlasovacím lístku, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb. Senát ve středu změnu schválil ve snaze usnadnit v rámci senátorského návrhu ANO hlasování pro nevidomé a slabozraké. Změna bude už pro letošní říjnové senátní volby platit v případě, pokud se ji podaří zrychleně schválit ve sněmovně, o což Senát požádal.

Důvodem je potřeba vyřešit problém s tím, že v případě senátních voleb budou letos poprvé všichni kandidáti uvedeni na jednom hlasovacím lístku. Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová chce proto prosadit, aby každý adept na senátora měl tak jako dosud samostatný hlasovací lístek.

Novela o správě voleb, kterou připravili senátoři ANO, má umožnit nevidomým lépe pracovat s konkrétním hlasovacím lístkem s využitím QR kódu pro handicapované. Především jim má umožnit ověření, že do hlasovací obálky vkládají lístek, který vybrali. Díky QR kódu si budou moci například na mobilním telefonu text lístku zvětšit nebo si ho hlasově poslechnout.

„Jde tedy o úpravu, která má přispět k zajištění základních principů voleb v popředí s jejich svobodou a tajností,“ zdůvodnili senátoři ANO svůj návrh. Novela by mohla podle jejích autorů pomoci zhruba 75 tisícům lidí.

QR kód by se měl podle představ předkladatelů novely stát povinnou součástí všech hlasovacích lístků. Změna by podle tvůrců znamenala navýšení nákladů státního rozpočtu na tisk hlasovacích lístků o zhruba dva miliony korun na jedny volby.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil účinnost novely posunout z letošního července na leden příštího roku kvůli délce schvalovacího procesu i tomu, aby se ministerstvo vnitra mohlo na změnu připravit. Letošních říjnových senátních voleb by se tedy ještě netýkala. V příštím roce se žádné plánované volby po dlouhé době konat nebudou.

Výzva vládě k aktualizaci právního rámce zajištění obrany

Vláda by podle Senátu měla ještě letos zahájit práce na aktualizaci právního rámce pro zajištění obrany a bezpečnosti Česka. Senát se na tom shodl ve středu na základě závěrů únorového veřejného slyšení. Přijal návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

Kabinet by měl podle Senátu připravit urychleně analýzu nedostatků v současných zákonech, které se týkají kromě obrany a bezpečnosti také krizového řízení. Nová úprava by měla umožnit vládě bezprostřední a efektivní plnění úkolů k zajištění vnitřní bezpečnosti, odstrašení a obrany již v době míru, aniž by v začátku eskalace případné krize musel být vyhlášen stav ohrožení státu.

Současné znění zákonů podle senátorů například neumožňuje dostatečně účinné zásahy nebo ničení podezřelých autonomních systémů, zejména dronů, které se objevují v blízkosti kritické infrastruktury, veřejných budov i v okolí firem a soukromých objektů. Umožňuje zásah pouze policii, případně armádě.

Senát doporučil upravit ústavní zákon o bezpečnosti ČR a v ústavě umožnit vojenské operace pro záchranu českých občanů v zahraničí. V zákoně o hospodářských opatřeních pro krizové stavy by pak chtěl Senát přesnější vymezení role firem během krizových situací a stanovit pro ně systém kompenzací za přípravu na obranu.

O možnosti neposkytovat neadekvátní léčbu rozhodne Senát v létě

O uzákonění možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu, rozhodne Senát nejdříve v červenci. O odkladu schvalování ve středu rozhodla horní komora na návrh spoluautorky senátorské předlohy Věry Procházkové (ANO), která chce delší dobu využít k úpravám na základě připomínek senátorů a odborníků.

Novelou o zdravotních službách chce skupina sedmnácti senátorů ze čtyř frakcí upravit pravidla paliativní péče a definici neadekvátní léčby. Norma má rozšířit zákonnou úpravu rozhodovacích procesů na konci života pacienta při respektu k jeho důstojnosti a autonomii. Rovněž má má uzákonit právo každého pacienta, jehož stav to vyžaduje, na paliativní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

Lékař má podle tvůrců novely povinnost ochraňovat a prodlužovat lidský život vždy, pokud je taková činnost smysluplná. Pokud pacienta nelze udržet při životě, má novela umožnit jeho důstojné umírání a minimalizaci utrpení. Novela rozhodně nezavádí možnost eutanazie, uvedla Procházková.

Snaha o zapojení mladistvých do rozvoje obcí

Zákonné právo vystoupit na jednání místních zastupitelstev by měli podle senátora Václava Lásky (SEN21) mít už mladiství po dosažení šestnácti let věku. Měli by mít právo vyjadřovat se také k rozpočtu obce a navrhovat jejím orgánů své podněty, kterými by se zastupitelstvo, rada nebo starosta museli zabývat. Senát ve středu tuto změnu zákona o obcích v úvodním kole projednávání podpořil. Novelu před dalším schvalováním projednají výbory pro veřejnou správu a ústavně-právní.

Společný postup při předcházení trestným činům a některým přestupkům a při jejich odhalování upravuje česko-slovenská smlouva o policejní spolupráci, kterou během středečního jednání schválil Senát. K dokončení ratifikace je třeba ještě souhlasu sněmovny a podpisu prezidenta. Smlouva má nahradit několik existujících bilaterálních dohod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...