Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
„Mrzí mě, že opozice z věcného a potřebného opatření udělala politický boj. A mrzí mě to o to víc, že v této věci by politika měla jít jednoznačně stranou. Nejde tady o vládu ani opozici, jde o občany, domácnosti, firmy a stabilitu naší ekonomiky,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že by očekávala „státnické chování“. ANO se podle ní v minulosti v mimořádných situacích chovalo vždy odpovědně. Postup vlády podle ní navíc kvituje ČNB jako opodstatněný.
„Považuji za pohrdání horní komorou, že demokratické rozhodnutí Senátu (Schillerová) bere jako politikaření,“ reagoval na plénu senátor ODS Tomáš Goláň, který přišel zdůvodnit senátní veto. „Bavíme se o politikaření, když nám někdo odepírá možnost bránit se správním řízením?“ ptal se poslanců, načež celý postup kabinetu, včetně legislativní nouze, v níž se jednalo, naopak označil za politikaření.
Poslanec Jan Sviták za klub STAN zdůraznil, že v návrhu vidí problém zejména v pravomoci vlády zasahovat do trhu bez dostatečných pojistek. Podle něj nejde na zvětšující se problém reagovat rozšířením moci kabinetu s menší kontrolou. Nelíbí se mu, že kabinet nesouhlas se zákonem, jenž on sám považuje za vágní, příliš široký a psaný ve spěchu, staví jako neochotu pomáhat lidem.
„Vzorec, který si vláda vybrala, je špatný. Nereaguje na aktuální situaci na trhu, ale vypočítává ho z ceny na burze, která neodpovídá ekonomickým podmínkám toho, co je aktuálně ten den v Česku,“ jmenoval místopředseda komory Jan Skopeček (ODS) jeden z důvodů, proč ani občanští demokraté zákon nepodporují. Karel Haas (také ODS) zkritizoval, že Schillerová ve své řeči citovala uznávané osobnosti, mimo jiné právě z ČNB, ač se vyjadřovaly podle něj k něčemu jinému.
Pirátská poslankyně Vendula Svobodová vládu kritizovala, že se chce zákonem „vyhnout odpovědnosti za škody způsobené podnikatelskému sektoru“. „Celá vaše regulace je obrovské pokřivení trhu a bití těch malých,“ prohlásila. Dopady krize na Blízkém východě se podle ní nevyřeší jediným sporným zákonem. Opozice si podle ní o zákonu myslí téměř to samé.
Pře o legislativní nouzi
Poslanci v pátek dopoledne nejprve 94 hlasy přijali trvání stavu legislativní nouze, což mnozí, zejména z řad ODS, v předcházející rozpravě kritizovali. Následně si schválili program schůze, sněmovna odmítla několik opozičních návrhů na zařazení bodů, z nichž se některé týkaly nezávislosti veřejnoprávních médií nebo například zdražování potravin. Jako první bod zařadila právě návrh zákona k regulaci cen pohonných hmot.
Poslanec Jan Jakob (TOP 09) v rozpravě ke schválení trvání stavu legislativní nouze řekl, že došlo ke zneužití zmíněného institutu. „Pokud připustíme, že stav legislativní nouze je běžný pracovní nástroj vlády, oslabíme parlament,“ vyjádřil se. Podle Haase má schvalování v tomto režimu dle Ústavního soudu několik nezbytných podmínek. K naplnění většiny z nich však podle něj nedošlo. Nelze problémy neřešit a pak na poslední chvíli požadovat schválení rychlého řešení, dodal. Také zpochybnil odhadované hrozící hospodářské škody.
Legislativní nouzi naopak obhajovala Schillerová. Značné hospodářské škody, které jsou jednou z podmínek ÚS, podle ní hrozí, a to tím, že by zákazníci museli platit vysoké ceny za pohonné hmoty, což by se promítlo i do růstu ostatních cen. „Zabránili jsme tomu, že se tady neplatilo třeba 60 korun za litr nafty, což by bylo proinflační a vyvolalo by to značné hospodářské škody,“ reagovala.
Parametry zákona
Kabinet podle schváleného zákona bude moci regulovat ceny až jeden rok. Pokud by ale situace trvala, mohl by nařízení vydat opakovaně. Zasáhnout by mohl také v případě, pokud by si to vyžádaly důsledky mimořádné situace.
Kritici zmiňují, že se ministerstvo financí vyhne správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou. Ústavní soud by mohl nařízení vlády přezkoumávat pouze z podnětu poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Kabinet chce zákonem nahradit své cenové rozhodnutí, které platí do konce dubna. Na jeho základě resort financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
Část opozice označila cenovou regulaci za „socialismus a návrat k centrálnímu plánování“.
Pro přehlasování senátního veta koalice potřebovala nejméně 101 hlasů. V opozičních lavicích v pátek chyběli zástupci KDU-ČSL. Ve většině se omluvili z pracovních důvodů. Lidovci totiž zahájili dopoledne stranický volební sjezd v Ostravě. Na celý den se kvůli zahraniční cestě omluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Zbývá podpis prezidenta
Sněmovna svoji nynější schůzi skončila. Řádně se opět sejde až v úterý 5. května. Schillerová po zasedání sdělila, že zákon by měl ještě v pátek odejít na Hrad. Prý ze strany prezidenta Petra Pavla ještě nezaznamenala případnou žádost o schůzku a jednání o zákonu, ale je k němu připravena. Prezident ve čtvrtek řekl, že je věcí vlády, jakým způsobem se rozhodne regulovat či neregulovat ekonomická opatření. Poznamenal však, že v principu zásahy do trhu nepovažuje za šťastné.
Schillerová řekla, že pokud nezačne zákon platit do konce dubna, muselo by ministerstvo vydat nové opatření obecné povahy podle nynějších předpisů. Dodala však, že by se v něm změnily podmínky a ministerstvo na jejich úpravě nyní pracuje.
