Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.

„Na urgentním příjmu mě vzali téměř okamžitě a personál byl velmi vstřícný. Nevím kolik by mě taková hospitalizace stála, asi dost, za léky jsem zaplatila zhruba sedmnáct eur (413 korun),“ popisuje zkušenost s ošetřením v zahraničí jednadvacetiletá Josefina, která ve Španělsku podstoupila ošetření s akutními žaludečními potížemi.

Největší část zahraničních nákladů pojišťoven tvoří stejně jako v minulých letech právě hospitalizace českých pojištěnců. Loni na ni připadlo více než 57 procent všech výdajů, tedy téměř 898 milionů korun. Významný podíl mají také lékařská péče (19 procent) a další služby, jako je transport nebo laboratorní vyšetření (13 procent). Náklady na léky představovaly necelých osm procent. Ošetření u zubaře tvořilo dvě procenta a dlouhodobá péče necelé procento.

Průměrně loni zaplatily pojišťovny za jednoho pacienta kolem 6300 korun. Téměř tři čtvrtiny ošetřených tvoří lidé dlouhodobě žijící nebo pracující v zahraničí. Turisté představují jen čtvrtinu případů, ale také téměř polovinu celkových nákladů. Důvodem je především vyšší cena akutní péče. Zatímco ambulantní ošetření stojí v průměru několik tisíc korun, hospitalizace přesahují 85 tisíc korun na případ. Vyplývá to ze statistik Kanceláře zdravotního pojištění, která data shromažďuje.

„Aktuálně evidujeme jako absolutně nejdražší proplacený náklad za péči ve Velké Británii. Jedná se o částku přesahující milion korun,“ sdělila mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová. VZP eviduje jednotlivé extrémně nákladné případy v řádech milionů korun, typicky u specializovaných operací nebo onkologické léčby.

Polská stomatologie láká

U Čechů při čerpání zdravotní péče v zahraničí stále převažují akutní stavy, pojišťovny ale zároveň sledují i nárůst plánované péče. Podle Mazurové Češi stále častěji využívají možnost vyhledat péči v jiných státech Evropské unie. Důvody jsou podle pojišťoven i stomatologické komory dostupnost, kvalita péče i kratší čekací lhůty. Typickým příkladem je podle nich stomatologie, kvůli které lidé míří zejména do Polska.

„V Polsku nacházejí buď kratší objednací lhůty, nebo modernější technologické postupy, které jsou pro ně v danou chvíli dostupnější,“ vysvětluje Mazurová. Podle Karoliny Slavíčkové, tiskové tajemnice České stomatologické komory, hraje zásadní roli také cena a někde i menší vzdálenost z místa bydliště. „Klienti k péči v zahraničí přistupují jako k informované volbě. Porovnávají kvalitu klinik a často si dopředu zjišťují podmínky úhrady,“ dodává Mazurová.

Česko na přeshraniční péči vydělává

Češi se podle KZP a zdravotních pojišťoven nejčastěji plánovaně léčí i v dalších sousedních státech, tedy na Slovensku, v Německu a Rakousku. Důvodem je i zde především dostupnost a v případě Slovenska i jazyková blízkost. Finančně nejnáročnější je podle statistik KZP péče v Rakousku a Německu, kde jsou ceny výkonů nastaveny výrazně výše než v Česku.

„Většina pojištěnců žádá o úhradu až zpětně, čísla pro rok 2025 zatím nejsou kompletní,“ uvedl k plánovaným zákrokům v cizině zástupce ředitele KZP Ladislav Wagner. V roce 2024 to podle něj bylo přes osmnáct set případů.

Výdaje na léčbu v zahraničí postupně rostou. V roce 2024 zaplatily pojišťovny za léčbu Čechů v zahraničí více než 1,7 miliardy korun, loni to bylo o 40 milionů korun víc. Česko ale na systému přeshraniční péče dlouhodobě vydělává. V roce 2025 totiž ze zahraničí získala za ošetření cizinců v Česku více než 3,4 miliardy korun, zatímco do zahraničí uhradila přibližně 1,746 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...