Klempíř: Sloučení České televize a rozhlasu se nechystá, poplatky se zruší

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.

Ministr uvedl, že ředitelům představil hlavní teze nového zákona se čtyřmi klíčovými body. „Obě média zůstávají samostatná a o jejich sloučení se neuvažuje. Koncesionářské poplatky se ruší a budou nahrazeny platbou ze státního rozpočtu. Zákon zavádí mechanismus, který zajistí valorizaci financování a dostatečnou předvídatelnost. Kontrolu nad fungováním médií budou i nadále vykonávat mediální rady,“ podotkl Klempíř.

Jakmile návrh zákona schválí koaliční rada, pošle ho ministerstvo do standardního legislativního procesu, dodal ministr. S oběma řediteli se dohodl na častějším kontaktu, aby mohli průběžně probírat detaily připravovaného zákona.

Ředitel ČRo Zavoral po schůzce novinářům řekl, že záměr vládní koalice převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet jemu i vedení rozhlasu vadí, protože stávající poplatkový systém podle něj funguje. „Pan ministr nastínil obrysy, jak by mohlo vypadat financování médií veřejné služby v následujícím období. Pro mě nejsou ty informace úplně nečekané, ale musím je probrat ještě s kolegy z vedení Českého rozhlasu. Myslím si, že celý navrhovaný systém je špatně, ale věřím, že třeba ještě mohou naše argumenty obstát,“ prohlásil.

Klempíř podle Zavorala pracuje na vládním řešení převodu financování na rozpočet, a nikoliv na poslaneckém návrhu, který před nedávnem představil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ten počítal s mezikrokem, kdy by už v polovině roku odpustil poplatky seniorům nad 75 let, nezaopatřeným mladým lidem do 26 let nebo firmám. Další představitelé koalice ale posléze uvedli, že chystaný poslanecký návrh ještě není konečný.

Otázka rozpočtu médií

Ředitel ČT Chudárek v tiskové zprávě uvedl, že se na jednání s Klempířem dohodl na tom, že o financování veřejnoprávních médií budou dál jednat v širší pracovní skupině, v níž budou zastoupeni odborníci ČT, ČRo a ministerstva kultury. Management ČT podle něj dál dává přednost zachování poplatků.

„Zásadní pro nás je nejen forma, ale také výše rozpočtu v takové výši, abychom byli schopní poskytovat veřejnou službu jako doposud, dostát všem smluvním závazkům a plnit schválené dlouhodobé pětileté plány,“ sdělil Chudárek. Klempíř podle něj dal najevo, že ministerstvo chce změny financování, nikoliv změny, které by omezovaly nezávislost veřejnoprávních médií.

ČT spočítala, že v případě letošní úpravy, kterou zmínil Okamura, by přišla na výběru poplatků o 2,1 miliardy korun, tedy o třetinu příjmů. V případě deklarovaného návratu objemu financí před loňské zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun by šlo o zhruba 850 milionů. I to by ale podle Chudárka znamenalo omezení výroby a propouštění.

ČRo vyčíslil výpadek příjmů v případě prosazení Okamurova návrhu na zhruba 800 milionů korun, tedy třetinu rozpočtu. Zavoral i Chudárek označili návrh za likvidační. Argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která oběma médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...