Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
„Vidíme, že na Izrael je vyvíjen neustálý tlak. Osobně to často slyším na evropských fórech,“ sdělil Macinka, podle kterého se „vytahují“ stále nové sankce a pokusy, jak židovský stát poškodit. V té souvislosti připomněl sankce, které se Evropská unie rozhodla uvalit vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Balíček Unie schválila jednomyslně i s podporou Česka, které ovšem mělo výhrady. Ty se podle Macinky nicméně povedlo prosadit a finální návrh považuje za kompromis. „My jsme trvali na tom, že nesmí být sankcionováni žádní politici,“ zdůraznil šéf české diplomacie, podle něhož se tuzemsko dostalo do situace, kdy by samo blokovalo celou sedmadvactíku. Nyní má ale podle ministra Česko silnější pozici a jeho postoj může být sebevědomější. „Řekli jsme: dobře, toto je jedna věc, ale pak už dál nic,“ dodal.
Kromě sankcí podle Macinky Česko nepřipustí ani suspendování nebo zmražení asociační dohody EU s Izraelem, ať už celé, nebo její části. „V tomto naše pozice bude jasné ne,“ avizoval ministr, který už před měsícem v Lucemburku prohlásil, že pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné. Podobný názor má podle něj řada dalších zemí. Tuzemsko bude podle Macinky také hledat blokační menšiny v agendách, kde se volí kvalifikovanou většinou, tak aby už žádné další agresivnější kroky na stát Izrael ze strany EU nedopadaly.
Asociační dohoda z roku 2000 upravuje politický dialog mezi EU a Izraelem. Jejím cílem je posilování partnerství a vzájemných vztahů, které jsou podle dokumentu založené na dodržování lidských práv a demokratických principů.
Některé vlády zemí EU poškozují vztahy s Izraelem, míní Sa'ar
Na Macinkova slova navázal izraelský ministr. „Jsme svědky úsilí některých vlád v Evropě směřovat EU k radikálnímu antiizraelskému postoji. Snaží se zničit evropsko-izraelský vztah, což je poháněno vnitrostátními postoji daných vlád,“ prohlásil na brífinku Sa'ar, podle něhož tyto vlády poškozují vztah s jedinou demokracií na Blízkém východě. „Naprosto ignorují to, že se snažíme dosáhnout stejných cílů,“ míní.
Na druhé straně jsou ale podle něho evropské státy, které jsou vůči Izraeli přátelské a chápou, že vzájemný vztah je strategický a prospěšný pro EU mimo jiné v oblasti obrany či ekonomiky. Řadí mezi ně i český kabinet, jehož představitelé jsou podle něj skutečnými přáteli Izraele. „Tyto vlády musí zamezit, aby EU byla zavlečena do této radikální pozice,“ dodal.
Sa'ar byl na návštěvě Česka už letos v lednu. Po společném jednání tehdy Macinka řekl, že pod současnou vládou Andreje Babiše (ANO), složenou z ANO, SPD a Motoristů, bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem. Šéf diplomacie židovského státu rovněž sdělil, že pod nynějším kabinetem vládnoucím v Česku se mohou vzájemné vztahy posunout na novou úroveň.
Na reciproční návštěvě Izraele byl Macinka v polovině dubna, kromě Sa'ara ho přijal i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten šéfa tuzemské diplomacie při setkání označil za příkladného představitele přátelství mezi Českem a Izraelem.
Středeční setkání obou ministrů mělo podle resortu zahraničí navázat právě na dubnovou cestu, kdy se Macinka a Sa'ar shodli na vytvoření společné komise. Jejím cílem je posilovat vzájemný obchod a spolupráci včetně zdravotnictví nebo kyberbezpečnosti. Součástí delegace izraelského ministra jsou i desítky firem. Ve středu ráno v Černínském paláci ministři společně zahájili česko-izraelské podnikatelské fórum. Toho se podle nich účastní více než padesát izraelských společností a asi 150 zástupců Česka. Společnosti jsou zaměřené například na obranu a kyberbezpečnost, ale také na oblast zdravotnictví.
Macinka na úvod akce krátce hovořil. Doufá, že se z podnikatelského fóra stane pravidelná událost pořádaná střídavě v Česku a v Izraeli. V podobném duchu hovořil i na brífinku, kde byznysové fórum označil za „suverénně největší“. „Já jsem za to opravdu vděčný. Je to úžasné a jsem na to velmi pyšný, že se nám takto rychle podařilo spolupráci rozběhnout. Je vidět, že jsme podobně nastaveni, máme podobné priority, naše ekonomiky jsou si v mnohém podobné a spolupráce zapadá do sebe,“ doplnil.
Návštěvu Sa'ara v Praze doprovázela demonstrace odpůrců, kteří protestovali s palestinskými vlajkami před Černínským palácem. Ve středu odpoledne se měl ministr na Pražském hradě setkat také s prezidentem Petrem Pavlem. Schůzka ovšem byla zrušena kvůli naléhavým vnitropolitickým událostem v Izraeli a nutnosti dřívějšího návratu Sa'ara.
Macinka by rád stihl přesun ambasády do Jeruzaléma do konce svého mandátu
Macinka v dubnu řekl, že by rád znovu otevřel diskusi o možném přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Minulý týden při představení svých poradců pak avizoval, že tato otázka možná na jednání se Sa'arem zazní, není ale jednoduchá. „Taky jsme to zmínili, všichni vidí, že to, co děláme pro prohlubování našich vztahů, je něco mimořádného,“ doplnil po středeční schůzce.
Finální rozhodnutí ale musí podle Macinky v této záležitosti učinit vláda. „Také by to mělo být v nějaký symbolický okamžik. Čeká nás na tom něco k odpracování, já osobně bych si přál, aby se to stalo ještě v průběhu mého mandátu, ale dnešek (středa) byl o byznysu, ekonomické výměně,“ podotkl. Příští termín řádných sněmovních voleb, po kterých se nejpozději bude skládat nová vláda, připadá na podzim roku 2029.
Mezi poradci českého ministra je i bývalá velvyslankyně v Libanonu či Sýrii Eva Filipi, o které Macinka loni v prosinci řekl, že její znalost a zkušenost může být zásadní právě v procesu přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Přesun ambasády prosazoval v minulosti například někdejší prezident Miloš Zeman, k podpoře kroku se hlásil i předseda minulé vlády Petr Fiala (ODS). Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu. Své ambasády dříve přestěhovalo několik zemí včetně Spojených států, jejich rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci Palestinců i arabského světa.
Je to důležitý signál, říká o návštěvě velvyslankyně
Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová v úterý sdělila, že návštěva Sa'ara je důležitým signálem, protože izraelský ministr dorazil s početnou podnikatelskou delegací. „Je to signál, že Izrael bere spolupráci s Českou republikou velmi vážně. I v těch oblastech, kde něco umí a kde dokáže některé naše věci posunout dopředu,“ doplnila velvyslankyně, podle níž platí, že tuzemsko patří mezi nejbližší spojence Jeruzaléma v Evropské unii. Platí podle ní ale zároveň i to, že Česko není jediným spojencem Izraele v Unii.
V rámci spolupráce obou zemí vnímá podle Kuchyňové Šmigolové židovský stát jako strategické oblasti mimo jiné kyberbezpečnost či umělou inteligenci. „To jsou všechno věci, které jdou velmi rychle dopředu a Izrael je dlouhodobě schopný nové trendy zachytit a možná by mohl pomoci i nám se k tomu zachycení připojit nebo nějakým způsobem přispět,“ poznamenala s tím, že ani tuzemské firmy nejsou „vůbec špatné“, a právě proto mají ty izraelské zájem o spolupráci.
Velvyslankyně se vyjádřila i ke slovům Macinky ohledně možného přesunu české ambasády do Jeruzaléma. Židovský stát podle ní považuje Jeruzalém za své hlavní město a spíše mu přijde „divné“, že většina zemí tam své ambasády nemá. „Chápe ovšem politický a mezinárodní kontext, takže všechny signály, že se o nějakém možném přesunu uvažuje (…), jsou vnímány velmi pozitivně,“ dodala.
Vztahy byly intenzivní i za minulé vlády, míní odbornice
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová se domnívá, že jestli je v rámci jednotlivých českých vlád v něčem kontinuita, tak je to v tématu Izraele. „Nevím přesně, v jak velkých časových intervalech například (bývalý ministr zahraničí Jan) Lipavský (za ODS) navštěvoval Izrael, ale víme, že pro něj to téma také bylo poměrně důležité,“ sdělila.
Kalhousová doplnila, že Lipavský byl prvním ministrem zahraničních věcí evropské země, který odletěl do Izraele po útoku teroristického hnutí Hamás 7. října 2023. „Takže určitě vztahy byly intenzivní i za minulé vlády. A dalo by se říci, že i když byl Černínský palác v rukách sociálnědemokratických ministrů, že ty vztahy byly také velmi pevné,“ poznamenala Kalhousová.
Ta okomentovala i to, jak důležitá je pro Izrael asociační dohoda s Evropskou unií. „Je zásadní, protože Izrael má největší obchodní vztahy právě s EU, nikoliv se Spojenými státy. Takže to, že by Izrael najednou neměl volný vstup na evropský trh, tak by to znamenalo obrovské komplikace,“ uvedla a poukázala rovněž na to, že součástí spolupráce je i například vědecká spolupráce. „Izraelští vědci mají opravdu velkou úspěšnost při žádání o evropské peníze na své vědecké granty,“ podotkla.
Židovský stát ale podle ní dobře čte nálady v jednotlivých evropských zemích a zaměřuje se na ty, kde má spojence. „Protože ví, že pro zrušení asociační dohody bude potřeba jednomyslnost. To znamená, že mu stačí mít mezi podporovateli pár zemí, na které se může spolehnout. Ale myslím si, že z dlouhodobého hlediska fakt, že kritika v rámci různých zemí Evropské unie přibývá (…), může být pro Izrael problém,“ dodala.
Že se vnímání Izraele u některých zahraničních partnerů mění, potvrdil i reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. „Je třeba brát v úvahu také to, že například ve Francii, ve Velké Británii, ve Španělsku, v Irsku a dalších zemích v západní a jižní Evropě už žije poměrně početná muslimská komunita, která je výrazně citlivější vůči dění v Gaze nebo na Západním břehu a je výrazně kritičtější vůči Izraeli. A to jsou lidé, kteří jsou součástí elektorátu a zároveň jsou součástí kulturního života, médií a tak dále. Takže mají svůj vliv a na to domácí vlády reagují,“ vysvětlil.
