„Domškoláků“ přibývá. Kvůli nespokojenosti se systémem či psychickým potížím

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.

„Naše děti se vzdělávají doma. Jsou momentálně ve čtvrté a třetí třídě. Nejmladší nastupuje do první třídy v září,“ říká maminka Dominika Čepil. Pro takzvané domškoláctví svých dětí se rodiče rozhodli z několika důvodů. Mimo jiné nejsou spokojeni s tím, jak a co se učí ve většině tradičních škol.

„Chceme, aby měly na své vzdělávání vlastní tempo a aby mohly čas věnovat věcem, které je baví a naplňují, a ne naopak věnovat čas předmětu, který je nepřitahuje, ale budou se ho muset učit, aby si vylepšily známku,“ vysvětluje Čepil. S dětmi hodně cestují, a tak je vzdělávají sami. Do budoucna uvažují o svobodné škole nebo komunitní skupině.

Rostoucí, ale stále marginální fenomén

Dětí v domácím vzdělávání je podle dat MŠMT v letošním školním roce už 7592. Například před deseti lety to bylo o více než pět tisíc méně. „Nutno zdůraznit, že roste také počet žáků na základních školách, přičemž na druhém stupni bylo povoleno individuální (domácí) vzdělávání od školního roku 2016/2017. Do té doby bylo možné pouze na prvním stupni,“ vysvětluje mluvčí MŠMT Ondřej Macura.

Podle pedagožky Stanislavy Kratochvílové, která založila projekt Učit nebo neučit a specializuje se na podporu rodin při volbě vlastní vzdělávací cesty, stojí za vývojem také vyšší informovanost. „Jistě může mít na počet domškoláků vliv i aktuální dění v průběhu času (například v letech 2020 až 2022 covidová situace). Spíše ale předpokládám, že možnost učit doma je stále relativně mladá a teprve se dostává do širšího povědomí,“ uvádí.

I přes rostoucí popularitu zůstává domácí vzdělávání v českém systému spíše doplňkovou variantou. Ze všech školáků tvoří domškoláci v letošním školním roce pouhých 0,76 procenta dětí školou povinných. Podle České školní inspekce (ČŠI) domácí vzdělávání nelze vnímat jako běžnou alternativu, ale jako specifický způsob plnění povinné školní docházky.

V praxi to znamená, že dítě je kmenovým žákem konkrétní školy, kam dochází pravidelně na přezkoušení, ale každodenní výuku zajišťují rodiče nebo jimi pověřená osoba. Právě na školy, které tyto žáky evidují, se inspekce při kontrolách zaměřuje. Podle mluvčí ČŠI Anny Brzybohaté úřad neshledává v této oblasti systémová pochybení. „Klíčovou roli hraje nastavení spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci a způsob průběžného ověřování výsledků vzdělávání žáků,“ poznamenává.

Duševní zdraví, nedostatečné kapacity či sport

Motivace rodin k odchodu z klasického školního systému se různí. Ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Brno Libor Mikulášek upozorňuje na stále častější důvod související s psychickým zdravím dětí. „V poslední době stoupá počet žádostí zejména z důvodů zdravotních, pramenících z psychického stavu dítěte – úzkosti, respektive obtíže psychiatrického rázu a tak dále,“ upozorňuje. 

Mezi další časté argumenty podle Mikuláška patří to, že rodiče pro svého potomka nenašli vhodnou školu podle svých představ. Zmiňuje také problémy v kolektivu, mimořádné sportovní vytížení nebo skutečnost, že zákonní zástupci dítěte tráví pracovně hodně času v zahraničí.

Kratochvílová zdůrazňuje, že domácí vzdělávání není univerzálním řešením pro každého. Samotná forma výuky navíc nemá jednotnou podobu. „Rodiny mají široké spektrum vzdělávacích přístupů od klasické přenesené školy domů přes alternativní projektové učení, komunitní skupiny, kde se děti učí společně, až po svobodné unschoolingové směry,“ vysvětluje.

Poslední slovo má ředitel

Zatímco dříve rodiny získávaly informace o vzdělávání hlavně při osobních setkáních, dnes podle pedagožky čerpají inspiraci především na internetu. „Vnímám ale, že domškolácké děti díky flexibilitě svých rodičů z této situace spíše profitují. Především to vidíme v dobré úrovni mediální gramotnosti i angličtiny, a přitom s těmito oblastmi stále v denní docházce zápasíme. Každá doba nám rodičům jednoduše přináší jiné výzvy a je na nás, zda je proměníme v benefity,“ dodává.

Podle Macury domácí vzdělávání není nárokové a jeho schválení podléhá určitým pravidlům. „Ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, může individuální vzdělávání povolit pouze v případě, pokud jsou dány skutečně závažné důvody, pro něž se individuální vzdělávání povoluje,“ zdůraznil.

Rodiče podle něj musí k žádosti doložit také stanovisko školského poradenského zařízení. I v průběhu domácí výuky zůstává škola garantem kvality, což potvrzuje povinné přezkoušení ze všech předmětů v každém pololetí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...