Chrám sv. Víta: Symbol české státnosti, demokratické i komunistické

Praha – Dnes je tomu přesně 85 let, kdy lidé poprvé vstoupili do chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Základní kámen byl sice položen už Janem Lucemburským ve 14. století, ale definitivní podobu dala katedrále až dostavba v 19. a 20. století. I když se tedy vysvěcení a oficiálního otevření dočkala církevní stavba po téměř 600 letech, podporovali ji finančně často i samotní panovníci. Uvědomovali si, že nejde o ledajaký kostel, ale o symbol českého království, kde budou jednou pohřbeni i oni, a zůstanou tak navždy součástí české historie. Symboliku chrámu ostatně přijali i naši novodobí politici. Nejen ti demokratičtí, ale i ti komunističtí.

Podívejte se na fotogalerii: Proměny Katedrály svatého Víta

Katedrála sv. Víta stojí na původní románské rotundě, kterou dal v 10. století postavit kníže Václav a už tehdy ji zasvětil svatému Vítu. Později byla stavba přestavěna na baziliku, na jejímž místě položil král Jan Lucemburský v roce 1344 základní kámen budoucí katedrály. Praha se tehdy stala sídlem arcibiskupa a nový chrám měl být důkazem toho, že město na vltavských březích je skutečně náboženským i mocenským centrem českého království.

Po období rozkvětu za vlády Karla IV. se v krizi ocitla nejen země, ale i chrám, který se měl stát jejím symbolem. Stavba byla přerušena, aby ji později vyrabovali husité a nakonec do základů lehla popelem. Po staletí se pak nad Prahou tyčila nedokončená stavba, na kterou i přes snahu řady panovníků chyběly peníze. Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly.

Hradčany v době normalizace
Zdroj: ČT24/ČTK

Slavnostního vysvěcení se katedrála dočkala 12. května 1929 a o pár měsíců později - 28. září - byla pak oficiálně otevřena. Symbolické bylo už samotné datum. Podle historiků byl v roce 929 zavražděn svatý Václav, takže dokončení chrámu bylo stanoveno na milénium. Svou roli sehrála také snaha církve prezentovat se pozitivně před veřejností. V době první republiky byla totiž katolická církev jakožto tradiční podpora habsburské monarchie silně kritizována a její společenská role výrazně klesla.

Katedrálu respektovali nejen králové, ale i prezidenti

Vždy se objevovaly diskuze, zda vnímat katedrálu spíš jako náboženskou stavbu, nebo jako centrum české státnosti. Chrám byl ostatně vystavěn netradičně přímo na Pražském hradě, v sídle hlavy státu. 

Určité pnutí dobře dokresluje také nepřítomnost prezidenta Tomáše G. Masaryka na slavnostním vysvěcení v roce 1929. Zakladatel Československa přitom neměl negativní postoj k samotnému chrámu, ale obával se, aby svatováclavských oslav, trvajících celý rok, nevyužila lidová strana k vyhrocenému předvolebnímu boji. Šlo tedy spíše o politické spory než o nějaké odmítnutí katolické církve nebo náboženství. Vždyť TGM dokonce věnoval katedrále obraz Máří Magdalény. Narozdíl od něj druhý muž v čele státu - Edvard Beneš - dokonce lidovou stranu podporoval a v době, kdy stál v čele republiky, byly také vztahy mezi státem a církví klidnější.

Reinhard Heydrich, Emil Hácha a Karl Hermann Frank ve Svatováclavské kapli v roce 1941
Zdroj: ČT24/ČTK

O tom, že se krátce dostavěná katedrála, stala skutečně symbolem mladé republiky a nezůstala pouze reziduem starých královských dob, svědčí i to, že právě svatovítské zvony se rozezněly Prahou, když se loučila se svým prvním prezidentem - otcem zakladatelem. Později to byly zase svatovítské bohoslužby, které za nacistické okupace plnily úlohu uvědomění si českého národa, českého vlastenectví.

Na bohoslužbě byl i komunista Gottwald

V podstatě stejně to cítili i lidé o pár let později, kdy svou účastí na mši dávali najevo nesouhlas s komunistickým režimem. Paradoxem je, že i nejvyšší komunističtí funkcionáři na církevní stavbu nezanevřeli, a Klement Gottwald se zde dokonce po své inauguraci zúčastnil děkovné bohoslužby Te Deum. Kromě něj a Emila Háchy to žádný jiný prezident do roku 1989 neudělal.

Ukázkou pokrytectví tehdejšího režimu je to, že bohoslužbu Te Deum v roce 1948 sloužil pražský arcibiskup kardinál Beran, který byl po několika letech intervence vyhoštěn z Československa a zbytek života strávil v Římě.

Manželé Gottwaldovi v katedrále sv. Víta
Zdroj: ČT24/ČTK

Další komunistická hlava státu, Antonín Zápotocký, se dokonce coby vyučený kameník podílel na dostavbě svatovítské katedrály. Po pár desítkách let se tam vrátil, tentokrát jako prezident.

Chrám sv. Víta v opět demokratické zemi

Vypadá to tak, že se vztah politiků k chrámu na Pražském hradě nemění. Ani po sametové revoluci na svatostánek nikdo nezanevřel a právě v jeho zdech se lidé, stejně jako za první republiky, rozloučili se svým prvním prezidentem. Tentokrát prvním českým prezidentem. A to i přes roky trvající soudní spor mezi církví a státem, zda byl chrám komunisty znárodněn zákonně, nebo ne.

Státní pohřeb Václava Havla
Zdroj: ČT24/ČTK

Čtyři roky stará smlouva podepsaná prezidentem Václavem Klausem a arcibiskupem Dominikem Dukou jako by s konečnou platností potvrdila to, že katedrála není ani církevní, ani státní. Je oboje. V roce 2010 byla totiž podepsána dohoda, která oficiálně dělí práva k chrámu mezi stát a Arcibiskupství pražské. Vždyť i klíče ke kapli sv. Václava s korunovačními klenoty se dělí mezi státní a církevní představitele. 

Chrám svatého Víta je na známkách a mincích, obdivují ho Češi i turisti, tvoří panorama Pražského hradu a zdá se, že přes všechny politické, společenské i náboženské změny zůstává symbolem české státnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...