Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
„Setkání s eurokomisařkou Roswallovou bylo velmi přívětivé, produktivní. My jsme otevřeli otázky, které byly palčivé, a to nejpalčivější bylo PPWR,“ prohlásil Červený s tím, že téma implementace se bude intenzivně řešit. „Příští týden jede můj náměstek pro evropské záležitosti Smrž do Bruselu, já jedu o den později,“ uvedl Červený s tím, že na stole bude hlavně článek 15.
Pokud v Bruselu zjistí, že výklad by byl velmi negativní, jsou ochotni ho s Českem začít řešit – a napravit tak, aby to bylo ku prospěchu věci, sdělil po schůzce ministr. „Česká republika nenapadá celý rámec zákona, nechceme dělat zbytečné obstrukce, chceme jen zachovat racionalitu v rámci implementace,“ zdůraznil Červený.
Podle něj by v současné době byly třeba tři vlny implementace, kdy každá podle ministra stojí 18 miliard eur pro celou Evropu. Tedy celkem při nejhorším scénáři 54 miliard, což by znamenalo dopad čtyři až šest tisíc na domácnost, spočítal Červený.
Nařízení vstoupilo v platnost loni 11. února s účinkem od letošního srpna. Týká se veškerých obalů a obalového odpadu bez ohledu na materiál nebo původ. Zavádí například povinné testování obalů, povinnou recyklovatelnost či označování obalů.
„Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech přináší dlouhou řadu nových povinností, které budou znamenat nutnost měnit obaly potravin i spotřebního zboží, stejně jako obaly pro přepravu. Vytvoření a testování nových obalů zejména pro potraviny přitom trvá jeden až dva roky,“ uvedla Hospodářská komora.
- Nařízení EU jsou právním aktem Evropské unie a nejúplnějším a nejbezprostřednějším opatřením v rámci nástrojů sbližování práva, které mají unijní orgány k dispozici.
- Nařízení mají unifikační efekt a jejich cílem je také společenská regulace.
- Nařízení EU jsou pro členské státy závazná a přímo použitelná.
- Nařízení jsou přijímána Radou EU na návrh Komise. Jsou přijata kvalifikovanou většinou po třech čteních v Evropském parlamentu v rámci řádného legislativního postupu.
- Mají obecnou závaznost, aplikační přednost a bezprostřední působnost. Platí tedy v každém členském státu přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu.
Zdroj: EUR-Lex
Apel na dvouletý odklad
Požadavek, aby se přijetí obalového nařízení odložilo o 24 měsíců, podporuje spolu s Hospodářskou komorou také Asociace českého tradičního obchodu, Česká asociace odpadového hospodářství, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Souhlasně se k požadavku staví podle prohlášení také Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek veřejně prospěšných služeb.
Expert na odpadové hospodářství Ivo Kropáček z hnutí Duha ale nevidí k odkladu důvod. „Průmysl už dlouho ví, že se musí snížit množství obalů,“ řekl.
Unijní předpis mimo jiné nařizuje povinné zálohování pro ty státy, které nedostatečně třídí PET láhve a kovové obaly, což je podle Kropáčka případ i České republiky. „Směr je podle mě jasný, je třeba vymýšlet, jak snížit obaly a jak je opakovaně používat,“ dodal.
Otázka zálohování
Podle statistik už teď Češi vytřídí tři čtvrtiny plastových lahví. Unijní cíl je až 90 procent. Část zemí tak přistoupila k jejich zálohování. K tomu je ale Červený skeptický. „V tento moment chceme testovat jinou věc, a to je hliník a kov, jako jsou plechovky,“ sdělil ministr. Podle něj to bude „svým způsobem“ něco jako zálohování. „Ale nebude to povinné, bude to experiment,“ uvedl.
Zálohování PET lahví v minulém volebním období chtěl prosadit bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ve sněmovně ale norma neprošla ani prvním čtením. „Pokud Česká republika nepřijme svůj vlastní zákon, tak bude muset zálohovat evropským způsobem, je to méně výhodné,“ míní Hladík. Podle něj Česko systém záloh už testovalo a to včetně plechovek, kterých se zatím vytřídí jen zhruba třetina.
